Brain vs. Heart

Brain vs. Heart part 8

20. august 2012 at 7:00 | Debbie
Tramtadatramtadadá!
Poslední ze všech posledních dílů. Já vím, že takhle by to nedopadlo, ale ne všechno
končí jako v pohádce. Moje první dopsaná povídka! Začala jsem ji psát jako první, takže je fér,
že ji jako první končím. Jsem celkem šťastná, snad se vám to bude líbit a mám otázku.
Jaký názor máte celkově na Brain vs. Heart?

Brain vs. Heart part 7

15. august 2012 at 7:00 | Debbie
Takže tenhle už vám se dávám dneska. Ale vlastně už mám napsaný další a chcete
říct tajemství? Ten další je poslední, proslední ze všech posledních dílů Brain vs. Heart,
ale o tom až ho sem budu dávat. Jo mimochodem, dám ho sem až budu na táboře,
takže bude přednstvený, ale teď je to tenhle. Enjoy it.

Brain vs. Heart part 6

9. july 2012 at 9:59 | Debbie Bee

Jéje. Mno, ale je to tak, nebudu se vymlouvat nebo tak něco. Tuhle povídku jsem prostě zaspala. Proč? Já nevím, prostě se mi nechtělo. Ale v příštím nebo tom dalším díle už to chystám ukončit, takže už by to neměla být taková fuška. Taky jsem to zkrátila, ale to proto, aby to vůbec někdo četl :D.

Brain vs. Heart part 5

18. may 2012 at 19:56 | Wenn Ell

S menším spožděním je tu pátý díl. No jak to tak počítám, tak tahle povídka bude mít asi semd dílů. Teda spíš určitě. Už to mám promyšlené, takže se nemusíte bát, že nebudu mít o čem psát. Uvítám váš názor ;).

Brain vs. Heart part 4

28. april 2012 at 8:45 | Wenn Ell

Hoj
Jo já vím, zlá, zlá, zlá! Tak nějak se cítím, včera jsem nepřidala článek. Proč? Nechtělo se mi? Neměla jsem čas? Od každého trochu. Zkoušela jsem totiž dělat jedno video, které se tu možná taky objeví (pokud to zase nepodělám). Byla jsem dlouho venku se psem a dopisovala story. Čas na článek by se možná našel, ale nebyl nápad ani inspirace. Tak teda se moc omlouvám, ale nemůžu za to! Ok, můžu. No, ale ten příběh jsem dopsala a tady je. Určité části jsem musela hodně zkrátit, protože bych to pak zase musela protahovat na více dílu. Víc už vám k tomu neřeknu. Posuďte sami.

Brain vs. Heart part 3

23. april 2012 at 16:17 | Wenn Ell

Takže je tu třetí díl! Nevím no. Celkem jsem s ním (na moje zkušenosti) spokojená, rozhodně jsem podle mě tento tolik neodflákla, jak ten druhý. I když konec už taky nic moc. Řeknu vám, plánovala jsem pět dílů, ale vzhledem k tomu, že v tomto mělo být mnohem víc, to protahuji na šest. Doufám, že u toho taky skončím. Grr! Jenže já se vždycky rozepíšu a víc se mi toho tam potom nevejde, už takhle je to celkem dlouhé, a upřímně, komu by se to chtělo číst? Jen tak pro zajímavost jsem se podívala, kolik moje soubory s příběhy mají (píšu je ve wordu, takže se mi ukazuje velikost dokumentu). První díl má 31 kB, druhý 30 kB a tento taky 30 kB, takže délku nějak dodržuji. Tak ať se líbí (:

Brain vs. Heart part 2

17. april 2012 at 20:53 | Wenn Ell
A je tu druhý díl. Co bych k němu řekla? Snad jen to, že jsem ho hodně odflákla, vím to, ale slibuji, že se příště polepším. Jinak jsem jako bonus dodala anglické citáty s překladem (překlad nejde moc přečíst, přibližte si to), které mi dali taky práci, hlavně mi vzali všechny nervy, protože se mi to stále vypínalo a mazalo. Budu ráda, když do komentářů vyjádříte názor.

P.S: Já vím, že je to odfláknutý! ;D


Momentálně jsem chtěla zmizet. Vůbec tu nebýt, vypařit se. On měl pohled zapíchnutý do země, ale po oslovení ho zvedl ke mně. Uviděla jsem to, co při cestě, když jsem ho sem vedla. Zničený pohled, zničený Harry. V očích měl nahrnuté slzy a já si přála jedno, obejmout ho. Jenže zpět do reality. "Co se děje?". Něco jsem říct musela, čekal na to, čekal na to, až z mých úst vyjdou nějaká slova. Tohle bylo první, co mě napadlo. "Nic." Odsekl, neměl náladu na bavení, na bavení s někým, kdo to potom vykecá po celé škole. Tak to cítil on. Můj mozek říkal zmiz, ale srdce šlo jinou cestou, udělala jsem pár kroků k němu a nakonec se posadila vedle něj.

Brain vs. Heart part 1

13. april 2012 at 17:27 | Wenn Ell
Tuhle povídku jsem začala psát vše a dnes ji dopsala. Narážky na One Direction neberu, jedním uchem tam, druhým ven. Uznávám pouze odůvodněnou krytiku, Doufám, že se aspoň trošičku líbí.


Nebyla jsem nejoblíbenější, ale ani jsem nezapadala mezi outcedery. Klasická holka na klasické škole. Nic výjimečného, nic zvláštního. A jako ostatní holka jsem měla se svou kamarádkou, také normální holkou, idola. Toho nejkrásnějšího na škole. O tři ročníky výš, ale jak je známo v lásce na tom nezáleží. Vše to chce brát s nadhledem. Jenže láska je slepá a nadhled v ní neexistuje. Nebyly jsme jediné, které do něj byly zblázněné, ale ostatních jsem si jaksi nevšímala. Když o tom tak přemýšlím, připadá mi to jako kůň s klapky na oči. Dívá se pouze dopředu, na ostatní nemá čas ani možnost, jde dopředu. S kamarádkou jsme o něm snily den, co den, ostatně jako každá na naší škole. Jenže to bylo to, snily, a já věděla, že to u snů zůstane, ale co, stálo to za to!

 
 

Advertisement